Kwiv

Depi Wikipedya, ansiklopedi lib
Aller à la navigation Aller à la recherche

Modèl:Infobox Élément/Cuivre

Cuivre
alt=Image illustrative de l’article Cuivre|220x220px|Cuivre natif

Kwiv natif
NikélKwivZenk
  lien=Cubique_à_faces_centrées|alt=Structure cristalline cubique|50x50px
 

29
Cu
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
   
                                           
Cu
Ag
Tab kompletTab étendi
Posisyon nan tab péryodik
Senból Cu
Nom Kwiv
Nimewó atomik 29
Gwoup 11
Péryod 4e péryod
Blok Blok d
Fanmi éléman Métal transisyon
Konfigirasyon élektwonik [Ar] 3d10 4s1
Élektwon pa nivo eneji 2, 8, 18, 1
Propriyete atomik eleman
Mas atomik 63,546 ± 0,003 u[1]
Reyon atomik (calc) 135 pm (145 pm)
Reyon kovalans 132 ± 4 pm[2]
Reyon Van de Wals 140 pm
Éta oksidasyon 2, 1
Élektwonégativité (Pauling) 1,9
Oxid febman basik
Éneji iyonizasyon[1]
1re : 7,726 38 eV 2e : 20,292 4 eV
3e : 36,841 eV 4e : 57,38 eV
5e : 79,8 eV 6e : 103 eV
7e : 139 eV 8e : 166 eV
9e : 199 eV 10e : 232 eV
11e : 265,3 eV 12e : 369 eV
13e : 401 eV 14e : 435 eV
15e : 484 eV 16e : 520 eV
17e : 557 eV 18e : 633 eV
19e : 670,588 eV 20e : 1 697 eV
21e : 1 804 eV 22e : 1 916 eV
23e : 2 060 eV 24e : 2 182 eV
25e : 2 308 eV 26e : 2 478 eV
27e : 2 587,5 eV 28e : 11 062,38 eV
29e : 11 567,617 eV
Isotóp pi stab
Iso AN Péryod MD Ed PD
MeV
63Cu 69,17 % stab avek 34 netwon
64Cu {syn.} 12,70 h ~42,7% ε
~38,9% β-
~17,9% β+
~0,5% γ/CI
1,675
0,578
0,653
1,354
64Ni
64Zn
64Ni
64Cu
65Cu 30,83 % stab avek 36 netwon
67Cu {syn.} 2,58 h β- 0,6 67Zn
Propriyete fisik du kò senp
Éta ordinè Solid
Mas volimik 8,96 g·cm-3 (20 °C)[1]
Sistèm kristalin Kubik à fas santré
Direté (Mohs)
Koulé wouj mawon
Pwen fisyon 1 084,62 °C (konjelasyon)[3]
Pwen bouyisyon 2 562 °C[1]
Éneji fisyon 13,05 kJ·mol-1
Éneji vaporisasyon 300,3 kJ·mol-1
Volim molé 7,11×10-6 m3·mol-1
Presyon vapé 0,050 5 Pa à 1 084,45 °C
Vites son 3 570 m·s-1 à 20 °C
Chalé masik 380 J·kg-1·K-1
Kondiktivité élektrik 59,6×106 S·m-1
Kondiktivité temik 401 W·m-1·K-1
Solibilité sol. nan HNO3,

HCl + H2O2, H2SO4 dilwé + iyon Hg (II)[5], NH4OH + H2O2[6]

Divés
No CAS 7440-50-8
No ECHA 100.028.326
No CE 231-159-6
Prékosyon yo
SIMDUT[7]


Prodwi pa kontwole

Unités du SI & CNTP, sauf indication contraire.

Catégorie:Article utilisant une Infobox Kwiv se eleman chimik avék nimewo atomik 29, ak senbòl Cu. Kò senp kwiv la se yon metal .

Jeneralite ak kò senp[modifye | modifye kòd]

Copper se yon eleman gwoup 11, <span about="#mwt57" class="nowrap" data-cx="[{&quot;adapted&quot;:true,&quot;partial&quot;:false,&quot;targetExists&quot;:true,&quot;mandatoryTargetParams&quot;:[],&quot;optionalTargetParams&quot;:[]}]" data-mw="{&quot;parts&quot;:[{&quot;template&quot;:{&quot;target&quot;:{&quot;wt&quot;:&quot;Nowrap&quot;,&quot;href&quot;:&quot;./Modèl:Nowrap&quot;},&quot;params&quot;:{&quot;1&quot;:{&quot;wt&quot;:&quot;période 4&quot;}},&quot;i&quot;:0}}]}" data-ve-no-generated-contents="true" id="mwJw" typeof="mw:Transclusion">période 4</span>. Se eleman chalkofilik nan blòk metal tranzisyon.

Nan tablo peryodik eleman yo, kwiv nan menm fanmi ak ajan ak , paske yo tout gen yon òbital 's' ki okipe pa yon sèl elèktwon e sou-óbit p ak d ki ranpli nèt, sa ki pèmèt fòmasyon lyezon metalik (konfigirasyon elektwonik Ar 3d 10 . 4s 1 ). Twa metal yo nan sa a « gwoup kwiv » gen yon karaktè noblès ak rar, ki soti nan semi-nòb kwiv rive a vreman nòb lò. Premye karaktè yo eksplike pa reyon atomik se manye ki yo konpakte nan anpile atomik. Epi gen gwo potansyèl ionizasyon yo akòz sou-óbit 'd' yo. Anfin gen gwo pwen fonn ak reyaktivite féb oswa inaktivite chimik relatif [alpha 1] .

  1. 1,0 1,1 1,2 et 1,3 (en) David R. Lide, CRC Handbook of Chemistry and Physics, CRC Press Inc, , 90e éd., 2804 p., Relié (ISBN 978-1-420-09084-0)
  2. (en) Beatriz Cordero, Verónica Gómez, Ana E. Platero-Prats, Marc Revés, Jorge Echeverría, Eduard Cremades, Flavia Barragán et Santiago Alvarez, « Covalent radii revisited », Dalton Transactions,‎ , p. 2832 - 2838 (DOI 10.1039/b801115j)
  3. Procès-verbaux du Comité international des poids et mesures, 78e session, 1989, pp. T1-T21 (et pp. T23-T42, version anglaise).
  4. 4,0 4,1 et 4,2 (en) « Copper », sur NIST/WebBook, consulté le 28 juin 2010
  5. (en) Thomas R. Dulski, A manual for the chemical analysis of metals, vol. 25, ASTM International, , 251 p. (ISBN 0803120664, lire en ligne), p. 75
  6. (en) Metals handbook, vol. 10 : Materials characterization, ASM International, , 1310 p. (ISBN 0-87170-007-7), p. 346
  7. « Cuivre » dans la base de données de produits chimiques Reptox de la CSST (organisme québécois responsable de la sécurité et de la santé au travail), consulté le 25 avril 2009